EXPEDICE: Z ČESKA NA OSTROV NOVÁ SIBIŘ
(VE STOPÁCH ESKYMO WELZLA)

---

Moje přání:
Rád bych v Jakutsku slyšel na své cestě jen tato dvě upřímně vyslovená slova:
Kapse dogor! – Buď zdráv příteli!

Pracovní název expedice:
Z Česka na Novou Sibiř

Místo startu:
Usť Kut – 1.května 2007
Cíl plavby: Tiksi do 31.srpna
Délka plavby: 3600 km

Ve vší pokoře, ale s rozhodností zdolat na nafukovacích plavidlech řeku Lenu z Usť Kutu do města Tiksi v zálivu Buorchaja v moři Laptěvů a vybudování základny s termínem do konce srpna.

Zásobování:
Podle možností ve městech a vesnicích na březích Leny.

Dopravní prostředek:
Nafukovací mořský kajak a nafukovací raft Ultimate

O Nové Sibiři:
Doprava: Mi 8
Termín: Říjen
Historie: Pobyt Welzla v jeskyních ostrova Nové Sibiře
Cíl: Jednoměsíční pobyt a průzkum na ostrově Nová Sibiř s cílem najít jeskyně obchodníka a dobrodruha Jana Welzla a návrat na základnu v Tiksi.

Pěší cesta na Kolymu:
Termín: prosinec 2007 – duben 2008
Doprava: lyže, sobí spřežení
Historie: cesta Welzla po řece Kolymě
Lokalita a terén: Příbřežní oblast přibližně po 71° s.š. k 160° v.d. Argachtach-Alazeja, návrat letecky do Tiksi, Jakutska a Usť Kutu

Navigace:
GPS, kompas Suunto global, kompas Orca pro mořský kajak

Jméno a počet členů expedice:
karel-adin

Karel Bublák

Karel Bublák


Karel Bublák na Leně u městečka Žigansk 19. 6. 2007

Jakuté vítají českého dobrodruha.

S místními dětmi.

Zprávy z expedice

SMS 29. dubna 2007, 11:43
Ahoj Táňo, tady v Usť-Kutu se slaví 1. máj, banky mají zavřeno až do 3. května. Led už jede, řeka se čistí, ale já musím počkat na výměnu peněz, abych si mohl zakoupit potraviny na cestu. Karel

e-mail 30. dubna 2007, 9:53
Ahoj Táňo, omluv chyby, kterých bude asi hodně, protože píši na ruské klávesnici. V Sankt-Petěrburgu jsem musel zorganizovat sám přesun na Pulkovo1 a zaplatit taxíka. Největší dojem mám určitě z Bajkalu. Udělal jsem si tam celodenní výlet. Pak další dojem mám z nádraží v Irkutsku. Pořádek, čisto a disciplína. Lidí chodí na perón na povel, ne jako u nás, že se tam celý den poflakují. V Irkutsku jsou lidí vpuštěni na perón jen před příjezdem vlaku. Ochotný taxikář mi pomohl přesunout bagáž do skladu na nádraží a koupit lístek do Severobajkalsku. Obrovské množství lidí se disciplinovaně sunulo podchodem na perón. Nejel jsem až na konečnou. Do Leny (Usť-Kut) trvala cesta necelých 27 hodin. Nejvíc času jsem strávil u okna a pozoroval krajinu. O přírodě mnoho dnes psát nebudu, protože se všeobecně ví, že je krásná. Po příjezdu do Usť-Kutu mě civilizace zasáhla na tom nejcitlivějším místě. Nádražní hala špinavá, smrad a stále bouchající, létající dveře, které se po zimě zkřížily. Moje krásně zabalená zavazadla byla sbalená do jednoho obrovského vaků a já mám hrůzu, jaké to bude po vybalení. Chvíli jsem opět s ochotným taxikářem hledal hotel a nakonec jsem zakotvil v hotelu naproti nádraží. Taxikář byl sportovec tělem i duší a chtěl jen 100 rublů. Když to porovnám se 3000 rubly na Pulkovu za práci, která trvala 5 minut, tak jsem měl skutečně štěstí na dobrého člověka. V hotelu naproti nádraží stojí pokoj pro dva 700 rublů. Do Usť-Kutu jsem přijel v neděli, ve 3 ráno. Neděle a navíc tady prodloužený víkend, protože se tu slaví 1. máj a "vše zakryto". Malý problém s výměnou valut, ale do 3. května to musím vydržet. Pokud mluvím o městě Usť-Kut, platí to jen pro okruh 3 km kolem nádraží. Je to město s jednou hlavní ulicí, dlouhé údajně až 50 km a meandruje s řekou Lenou. Hned po příjezdu jsem hnal k řece a ta mě přivítala řevem ledu, který už několik hodin řval břeh řeky a pasíroval obrovské kry na přijatelný rozměr. Dnes ještě stále po vodě jdou kry a já nemohu spěchat. Znám tuto situaci a nechtěl bych být sevřen krami. Měl jsem obrovské štěstí. Drze jsem v neděli navštívil jen tak naslepo administraci říčního portu a jakoby náhodou hlavní inženýr přístavu byl v práci. Trochu jsme pokecali, napsal mi doporučující dopis svému kamarádovi ve městě Jakutsk, kde dostanu Lociju (mapu) řeky Leny. Shodli jsme se na tom, že Lena není složitá do Jakutska a až potom bude dobře ji mít. Tady, kousíček od pošty stojí u řeky památník padlým vojákům. Je obložený květinami a stojí před ním socha Matky Země. Okolí města je určitě nádherné, ale bohužel člověk, který musí žít s civilizací a v civilizaci, tak ten skutečně, pokud to už nevzdal, hodně trpí. Ještě abych nezapomněl. Ulice s tramvajemi před nádražím v Irkutsku nemá značený přechod a chudáci lidí, včetně mě, hodně riskovali. Navíc je silnice hodně široká a ve třech neznačených pruzích jezdí auta a chodci proskakují do volných mezer na druhou stranu, kde jsou samé malé krámečky. Vracím se k Usť-Kutu. Já vím a chápu, že tu mají tvrdý život, ale bordel v prostoru ve kterém se pohybují dalece převyšuje hrůzu. Budu moc rád, až 3. května nafouknu lodě a v tichu a stínu velké řeky Leny budu moci vyrazit. Moc se na to těším a ahoj. Karel

SMS 30. května 2007, 7:20
Ahojky, jsem v Pokrovsku (město na řece Leně, poblíž Jakutska), nemám brýle, vše ok. Karel

e-mail (Bublák že Žigansku) 19. června 2007, 5:13
Ahoj, kolem plno dětí, píšu že školy, vše v pořádku, první bouře za Aldanem. Nakoupím a habajda v Tiksi. Moc, moc zdravím, ahoj.
Karel
(Město Žigansk se nachází na řece Leně, zhruba v půlce cesty z výchozího bodů do moře, do přístavu Tiksi.)

e-mail (Anatolij Charbajev, manager CK Botur) 20. června 2007 6:04
Posíláme vřelý pozdrav členům Klubu cestovatelů po Rusku z města Žigansk – Republika Sacha (Jakutsko), Ruská Federace. S radostí Vám sdělujeme, že Karel Bublák 19. června úspěšně dorazil do našeho města na kanoi a srdečně Vás zdraví. 20. června pokračuje v cestě, a 21. se zastaví v osadě Kystatem a zúčastní se svátku vítáni léta "Ysyach". Je to jakutský lidový svátek. 22. června pokračuje v cestě směrem na Tiksi.

e-mail 14. července 2007, 12:20
Ahojky,
píšu z pošty v Tiksi (městečko Tiksi leží na severu Jakutska, kde řeka Lena vtéká do moře Laptěvů, a má kolem 5000 obyvatel, TS). Přes ujištění OVIR v Jakutsku, že mohu odjet do Tiksi a že je vše v pořádku, byl jsem na schodech radnici odebrán starostovi města pohraničníky.
Byl se mnou sepsán protokol o narušení hraniční zóny. Vše bylo vedeno korektně, slušné, dostal jsem svačinu a dokonce přípitek na seznámení. V současné době se jedna o propustce na Ljachovsky ostrov a ostrov Nová Sibiř. V případě, že propustka nebude, půjdu po Kolymě na jih, a v nejhorším případě mě šupem pošlou domů.
Co se týká plavby po Leně, poctivě jsem odmakal 3600 km, navštívil jsem muzea, národní parky, chodil na ryby s místními rybáři. Mám hodně fotek a přál bych si vydat s tvým překladem česko-ruskou knihu o Leně. Jsou tam úžasné skály, vesničky a hlavně lidé. Až na dva v Jakutsku. Ale v tom množství se to ztratí.
Zatím ahoj, píšu z pošty a je to tu drahé.
Karel

e-mail 16. července 2007, 9:06
Prosím, buď tak hodná a pošli nejraději ještě dnes paměťovou kartu San disk ULTRA II 2.0 GB. Dostanu propustku na půl roku na Novosibirské ostrovy, už jsem jednal s náčelníkem zapovědnika, který mi dá všechny potřebné informace pro prozkoumání předpokládaného místa pobytu Jana Welzla. Budu tady v Tiksi do konce července. Bydlím v gostinice Morjak.

e-mail 18. července 2007, 12:37
Mám všechna potřebná povolení!!! V současné době sháním dopravu. Pro zajímavost – hodina letu vrtulníkem stojů 90.000 rub. (kolem 75.000 Kč)

telefonát 20. července 2007, 14.00
Vrtulník je příliš drahý, hledám jiné cesty, více zítra v e-mailu

e-mail 21. července 2007 8:50
Ahoj,
v současné době na Nové Sibiři pracuje na mamutech skupina vědců, která se dostala na ostrov v květnu na vezděchodech a zpátky poletí v září vrtulníkem.
Byl jsem v říčním portu, vyhrál jsem tam dvě šachové partie a jednu prohrál a domluvil jsem do 14 dnů dopravu na Velký Ljachovský ostrov, kde mi vysadí loď, plující na Kolymu, a do tří neděl pobytu na ostrově mi výzvědné další loď, plující na Kolymu. V sovchozů na Strednekolymsku chci žít s lovci kožešin v tajze a napsat o jejich životě. Jinak na mořském portu mám domluveno s ředitelem, že by mě mohla vzít na ostrov loď nebo vrtulník. Je tam totiž také stanice, kde mám domluvené bydlení.
Tady jsou dost velké možnosti získání informací. V Tiksi jsou dvě knihovny, ale nejsou žádné informace o Janu Welzlovi. Začínám mít pocit, že Welzl na ostrovech je chiméra. Budu spokojený, že budu moci prohlásit o ostrově Ljachovsky, zda tam žil nebo ne. V této době mám zjištěno, kde mohl žít, protože ne všudy jsou skaliska. Byl tady reportér TV stanice ORT, bohužel jeho zájem se soustředil pouze na Stolb. Plul jsem okolo, a je to skutečně úžasné skalisko, které vlastně vítá připlouvající od delty Leny. 20 km za polární stanici Stolb, kterou jsem také navštívil, totálně selhala GPS, se kterou jsem do té doby byl maximálně spokojený. Působí tady dost silný příliv a odliv, a být zavlečeny mezi tisíce ostrovů by bylo opravdu zajímavé. V Tiksi jsou fajn lidí, mají problémy jako všudy na severu. Pohraničníci velice korektní a slušní, radnice mi pomáhá jak může. Negativní věci jsou tady také – je všudy plno skla po zemí, železa a šrotu také. Na celé plavbě jsem nepotřeboval vařič, mám s sebou drahý a zatím nepotřebný předmět.
Je tady hodně sopek, a tak jsem připraven vyrazit do tundry a fotit, ale už několik dní je mlha, která mě drží v Tiksi.
Celá tato oblast a i po Leně ne jih je orientovaná na obchod se Západem a Japonskem, a místo vietnamských prodejců mají víc na jih zase čínské. V Tiksi žije asi 5 tis. obyvatel, mnoho domů prázdných a rozpadajících. Mladí a ti, co nevydrží podmínky života odchází do měst...

e-mail 25. července 2007 11:10
Protože jsem docela akční člověk, odjíždím zítra na kajaku po moři Laptěvů k řece Jane. Bude to výlet na 20 dní, česla na východ je uzavřena ledem a navigace ještě nezačala.
Ahoj
Adin Karel

e-mail 21. srpna 2007
Ahojky, po vyřešení osobních záležitostí nashromážděných za dobu mé nepřítomnosti se dostávám k tomu, abych tě seznámil s děním ve městě Jakutsk. Při plavbě k Njujbě, první večer mě pohraničníci přinutili k návratu do Tiksi z odůvodněním nebezpečnosti plavby, odebrali mě propustku pro celý Ulus a nahradili ji propustkou pouze pro Tiksi. Byl jsem postaven před skutečnost žít v Tiksi v ubytovně a nebo návrat domů. Využil jsem pravidelného letu Tiksi–Moskva 30. července / jednou za 14 dní / a odfrčel domů.
Karel

Partneři Klubu cestovatelů po Rusku